Přejít k hlavnímu obsahu
Ideje a knihy

Číhá někde poblíž Země vyspělá mimozemská civilizace?

Zvyšuje blízkost k naší planetě pravděpodobnost výskytu civilizace, která by se alespoň v hrubých rysech podobala té naší? Vědci, kteří porovnali produktivitu prostředí v souvislosti s fotosyntézou u 29 obyvatelných exoplanet a Země, jsou spíše skeptičtí. Na většině těchto exoplanet panují horší podmínky pro fotosyntézu, což by pro případný život zřejmě znamenalo pomalejší evoluční motor.
Život na hranici věčného dne a noci

Vědeckofantastické příběhy často předpokládají, že pokud na planetách jiných hvězdných systémů existuje život, mohl by být i vyspělejší než ten pozemský. Často se to týká i relativně blízkých exoplanet, protože si lze snadněji představit překonání menší kosmické vzdálenosti. Současně nám připadá logické, že podmínky pro vznik složitější biosféry nebo lidského osídlení by měly být v „naší“ obyvatelné zóně. Nedávno zveřejněná studie ale ukazuje, že realita může být podstatně méně optimistická.

Christopher Doughty z Univerzity severní Arizony a jeho kolegové přicházejí s hypotézou, že stupeň vyspělosti života na exoplanetách v našem vesmírném okolí, které jsou podle našich měřítek alespoň teoreticky obyvatelné, nemusí záviset pouze na tom, jak dlouhou dobu měl život k dispozici. Důležitou roli podle nich může hrát také množství energie dostupné rostlinám pro fotosyntézu.

Jinými slovy, že přestože některé obyvatelné exoplanety v našem sousedství jsou podstatně starší než je Země, pokud tam panují ve srovnání se Zemí dlouhodobě horší podmínky pro fotosyntézu, mohla tam evoluce případného života běžet mnohem pomaleji. Doughty a spol. tím vlastně odpovídají na slavnou otázku Enrica Fermiho „Kde všichni jsou?“

Mají-li pravdu, v našem vesmírném okolí je ticho, protože většina blízkých planet podobných Zemi je pravděpodobně pozadu za pozemskou evolucí života a pokud tam jsou nějaké organismy, klidně ještě mohou být uvízlé v podobě mikrobů. To by znamenalo, že můžeme zamáčknout slzu stesku po brzkém kontaktu s jinými civilizacemi a současně se také přestat bát, že k tomu dojde.

Fotosyntéza jako hnací síla života

Doughty s kolegy samozřejmě netvrdí, že ve vesmíru nemůže existovat vysoce vyspělý mimozemský život, který by mohl připomínat například civilizaci z trilogie čínského spisovatele Liou Cch’-sina Vzpomínka na Zemi. Podle badatelů je však málo pravděpodobné, že bychom takový druh našli právě v našem blízkém hvězdném okolí. Důvodem má být nižší množství energie, kterou by tam teoreticky mohly získat organismy fotosyntézou.

Vědci vycházeli z toho, že na Zemi pozorujeme, jak mají teplé a vlhké oblasti obecně mnohem větší produkci biomasy fotosyntézou a také druhovou rozmanitost v porovnání s chladným a suchým prostředím. Na rostlinné biomase přitom závisejí další organismy, takže větší množství takové biomasy nabízí více možností pro živočichy a další druhy. Mladá, teplá a vlhká exoplaneta by tím pádem mohla být z hlediska dlouhodobé evoluce života dál než svět, který je sice starší, ale současně také chladnější a sušší.

Co by to znamenalo pro exoplanety?

Nejslibnější exoplanety z těch, co jsme zatím v okolním vesmíru našli, často obíhají kolem červených trpaslíků, malých, chladných a mnohdy také velmi starých hvězd, které představují nejvíce početný typ hvězd Mléčné dráhy. Červení trpaslíci září oproti Slunci mnohem slaběji, což znamená, že pokud má být planeta červeného trpaslíka alespoň teoreticky obyvatelná, musí obíhat mnohem blíž, než Země obíhá Slunce. V řadě případů to vede k tomu, že dotyčná planeta je s červeným trpaslíkem ve vázané rotaci a je k němu přivrácená stále stejnou stranou. 

Jak říká člen výzkumného týmu Michael Gowanlock, rovněž z Univerzity severní Arizony, pokud se na těchto planetách záhy vyvinul fotosyntetický život, zřejmě fotosyntetizuje o miliardy let déle než život na Zemi. Celková roční produkce fotosyntézou by ale měla být nižší, protože je tam k dispozici méně světla a pro fotosyntézu je dostupná jen zhruba polovina povrchu planety.

Další z týmu Denis Sergeev z britské Bristolské univerzity již dříve pomocí klimatických modelů původně vyvíjených pro Zemi simuloval možné podmínky na exoplanetách. Výsledkem simulací jsou mapy teplot, osvitu a srážek, tedy hlavních faktorů, které na Zemi ovlivňují růst rostlin. Teď s kolegy tyto mapy využili k odhadu rychlosti evoluce na exoplanetě TRAPPIST-1e a na dalších 28 blízkých exoplanetách, které považujeme za obyvatelné.

Jak si stojí exoplanety ve srovnání se Zemí?

Badatelé porovnávali množství uhlíku, které mohly na jednotlivých planetách zpracovat organismy fotosyntézou. Uhlík je klíčovým prvkem organických látek a biomasy, proto má smysl ho při podobných srovnání používat. Výpočty ukázaly, že na planetě TRAPPIST-1e mohl případný život za celou svou dosavadní existenci zpracovat do organických látek pouze asi 21 % množství uhlíku, které se podařilo zpracovat na Zemi. A to přesto, že TRAPPIST-1e je o několik miliard let starší.

Podle vědců to znamená, že pokud je naTRAPPIST-1e nějaký život, může docela dobře stále existovat jen v podobě mikrobů. Podobné výpočty provedli vědci pro všech 29 vybraných obyvatelných exoplanet v našem hvězdném okolí. Pouze u dvou z nich, exoplanet GJ 1061c a K2-3d, jim vyšlo, že jejich život mohl evolučně předstihnout Zemi. Obě tyto planety jsou superzemě, tzn. že jsou hmotnější než Země, ale lehčí než Neptun, a jsou větší, teplejší, starší a dostávají více záření od hvězdy než většina světů podobných Zemi v našem hvězdném okolí. 

Současně ale platí, že jde o pouhé odhady, založené na předpokladu, že by případný cizí život byl do značné míry podobný pozemskému. Situaci na jednotlivých planetách může také zásadně ovlivňovat například jejich atmosféra a o těch zatím nemáme dostatek informací. V tomto směru určitě pomohou další pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba, díky nimž bude možné tyto odhady zpřesnit.

Co kdyby přece jen někde blízko byla civilizace?

Na Zemi může být růst rostlin omezený množstvím světla, teplotou a srážkami. Například pouště dostávají spoustu světla i tepla v podobě slunečního záření, ale jejich produktivitu výrazně omezuje nedostatek vody. Tyto podmínky zároveň ovlivňují podobu celých ekosystémů. Život v tropickém pralese, kde voda rozhodně neschází, je velmi odlišný od života v poušti, a také mnohem bohatší.

U studovaných exoplanet, které by podle modelů mohly Zemi překonat v celkovém množství fotosynteticky zpracovaného uhlíku, jsou-li naše odhady správné, představují hlavní omezení především srážky. Pokud by tedy v našem hvězdném okolí skutečně existovala mimozemská civilizace, podle badatelů by se spíše rozvíjela v pouštích nebo oblastech s mírný klimatem než v oblastech zarostlých bujnými tropickými pralesy.

Na druhou stranu, v tomto by taková civilizace zase nebyla tak vzdálená naší pozemské civilizaci. Klíčová část evoluce našeho druhu podle všeho proběhla na savaně, kde naši předci často čelili omezené dostupnosti vody. Jak říká Doughty s trefným popkulturním přirovnáním, na okolních exoplanetách, pokud jsou skutečně obyvatelné, zřejmě panují spíše podmínky podobné světu Duny než světu Avataru. 

Zdroje a další informace:

Doughty et al.: Calculating potential cumulative carbon fixed and evolutionary stage for Earthlike planets in our solar neighborhood. International Journal of Astrobiology, (2026).

Přečíst článek

Témata: Mimozemský život

Stanislav Mihulka

Píše pro popularizační weby Osel.cz a Gate2Biotech.cz, stejně jako pro další platformy orientované na vědu a technologie, především o žhavých novinkách ze všech možných vědních oborů. Přednáší pro veřejnost všeho druhu, popularizuje českou vědu, jak to jen jde, a ve službách Jihočeské univerzity vydává knihy odborného ražení. Vzděláním invazní a evoluční biolog, jemuž učarovala popularizace vědy, střet s dezinformacemi, městská divočina, nekonečný vesmír plný hvězd, planet a příležitostí, a v neposlední řadě magie výchovy tří nespoutaných potomků.

Napište redakci k tomuto článku

Našli jste chybu, nepřesnost nebo máte doplnění? Vzkaz jde přímo redakci a nezveřejňuje se.

Odebírejte Expansio.org

Jednou týdně souhrn článků a krátký text redakce. Zdarma, každou sobotu ráno.

Odeslání proběhlo úspěšně, přihlášení potvrdíte v emailu.